• Máte nějakou svoji povídku? Pošlete ji na email newerabiz (zav) seznam.cz

Setkání s Jungem

Autor: ewon

Mám pocit, že v té knize hledám, co tam není, totiž odpovědi na všechno. To, co někteří hledají v náboženství, já hledám v psychologii. Ale co si budu nalhávat pod pojmem psychologie si nepředstavuju ani zrnko toho, co se dočítám od Junga- a vlastně bych měl spíš říkat psychiatrie :-).
V jistém smyslu, ale psychologie všechno je, protože se zabývá duší a všechno, co vnímám je v ní :-).
Původně jsem chtěl napsat několik úvah na tato témata: vědomí, paměť, Bůh, popřípadě spiritualita. Teď, když se trošku ponořím do té malé knížky z Levných knih o Jungovi bojím se, že význam všech názvů témat se mi značně posune.
Zatím jsem přečet 42 stránek z 60 a nerozumím téměř ničemu. Občas mám pocit, že vím, o čem je řeč, napadne mě nějaká ASOCIACE, nebo se vynoří nějaký obsah NEVĚDOMÍ :-), ale vzápětí je vše pryč a je to jako sledovat čínský film s japonskými titulky (vtip jednoho učitele). Nejdřív jsem si naivně myslel, že ta myšlenková odbočení při čtení knihy zaznamenám, ale není to v mých silách, nejspíš to taky znáte, že některé myšlenky se spíš míhají než, že by šly zaznamenat.
Někdo někde napsal , že myšlení ve slovech je na překážku, lepší že jsou obrazy, tak jsem to vzal za své, výsledkem mého nepříliš silného snažení je, že nemysím ani v obrazech ani ve slovech. Ale možná, že se to s věkem mění. Dřív jsem si spíš myslel, že je nemožné uvažovat beze slov, teď mi v hlavě běží jen takové dojmy a jen v jakémsi uklidnění krátká věta. Na druhou stranu před usnutím ty obrazy přímo srší. Vždycky si pak říkám, že začnu malovat, ale ráno mám jiný názor. Nevím jak to dělají malíři, jestli by přijali mou metodu, nebo jestli tento proud mají neustále. Skoro bych řekl, že malování je opruz, kdyby nějak šlo ten obraz přímo zaznamenat než se ztratí z vědomí.
Abych navázal na Junga: tak se zmiňuje o rozhovorech sama se sebou: lépe řečeno o dialogu dvou lidí uvnitř. (takle to nenazývá, ale je to pro mě nejschůdnější). Přičemž mě napadá asociace: Hádala se duše s tělem (což je jednak dobrý pořad od pana Koukolíka a druhak něco ze středověké literatury, snad je to dokonce alegorické či co).
Můj přístup k vědomí byl katastrofálním zjednodušením na poznávací stroj. Situace nebude tak jednoduchá, nicméně ke stavu nastíněném tou malou knížkou mám skeptický postoj (nejpsíš proto,že ji nechápu).Nevadí, zítra budu číst dál.