Lekníny

Autor: Pe-Vy

Den zrůžověl,
snad vypůjčil si barvu od leknínů.
Sluneční zář
jemně dopadající na hladinu
spolu s šuměním listů rozehrává
vílí tanec, až zatočí se hlava.

Potichu, děti, leknínová víla
po jezírku se právě roztančila.
A další, je jich stále víc,
růžovobílých tanečnic.

Slunce paprskem rytmus udává,
tou taktovkou z ryzího zlata,
nad jezírkem zní píseň loudavá,
kolem omamně voní máta.

Den zrůžověl,
ospalé slunce ke spánku
měkce ukládá se do červánků.
Taktovku do pouzdra noci ze sametu
zamkne si a odteď Měsíc vládne světu.
Ráno pak, děti, hned po probuzení,
začne zas leknínové představení.