• Máte nějakou svoji povídku? Pošlete ji na email newerabiz (zav) seznam.cz

Cui Bono Veritas – ,,Když to nepůjde jinak, eliminujte je…“

Autor: Bucharovic

Jedna má takzvané – ,,zelené období“.To obnáší taktickou přípravu a činnost související výhradně s vojenskými operacemi.

,,Černé období“ zase znamená, že rota, která jím právě prochází, má pod palcem veškeré bezpečnostní akce policejního rázu. Sem patří i pohotovost v boji proti teroristické hrozbě na území celého doménia Velké Británie. Tito příslušníci nosí ve službě černé zásahové kombinézy. Proto – ,,černé období“.

Okolí Finsbury Park v severním Londýně bylo neprodyšně uzavřeno policií. Vlastní zásah provedla právě skupina roty B pluku SAS. Útok byl naplánován na druhou hodinu ranní. Cílem byl rohový dům, v němž bydlel Habíb al Sajf spolu s dalšími dvěma členy buňky Al – Kajdá.

,,Mrak jedna pro všechny složky Blesk. Opakuji, Mrak jedna volá Blesk.“

Ve sluchátku vysílačky Mraku jedna se ozvalo čtyřikrát kliknutí vysílacího tlačítka. Čtyři muži SAS byli nejblíže cílovým ,,objektům“ a ona kliknutí znamenala – ,,Blesk jedna slyší“

,,Blesk dva a tři příjem“

,, Blesk čtyři Harpie (vrtulník) slyší“

,,Mrak jedna, upřesňuji čas na Zulu mínus deset…“

Znamenalo to, že pokud nedojde k žádné nežádoucí změně situace, k útoku dojde přesně za deset minut…

Muži z pluku SAS byli na svých místech, připravení a nebezpeční.

Mimo perimetr a doslech se ve vzduchu nacházel i vrtulník ( Harpie, blesk č. čtyři) vybavený silným reflektorem.

,,Vpřed, vpřed, vpřed!“

Povel zazněl a osud tří islámských radikálů byl zpečetěný. Vrtulník zůstal zavěšený ve vzduchu přesně nad domem a celý jeho prostor byl ozářen světlem tisíce sluncí.

Blesk jedna – čtyři muži vnikli do domu okny. Čekali na povel k útoku uchycení na lanech, stranou od oken.

Blesky číslo dva a tři – další dvě čtyřčlenná družstva vnikla do domu od spodu. Blesk dva hlavním vchodem a Blesk tři vchodem zadním. Ve velitelské vysílačce (Mrak jedna) se začala ozývat jednotlivá hlášení – ,, přízemí jedna vlevo – čisto, první dva pravá – čisto, první dva levá – čisto…“.

To družstva protiteroristického komanda postupovala domem a zajišťovala jednotlivé místnosti.

Všichni teroristé spali v jedné místnosti. Jejich smůla byla v tom, že poblíž svých postelí měli své zbraně. Rozhodli se je použít a to byl jejich konec. Jak řekl velitel zásahu SAS při plánovacím meetingu – ,, čas mazlení skončil. Když to nepůjde jinak, eliminujte je. Je sice žádoucí získat alespoň jednoho ,, jazyka“, ale ne za cenu ohrožení životů našich lidí…“ Teroristé zahájili obrannou palbu ze svých automatických zbraní a do jejich místnosti vlétli v odpověď tři granáty – dělobuchy s ohlušujícím a oslepujícím účinkem. Jejich výbuch dokáže udělat s lidským organizmem divy. Zášleh světla dokáže spolehlivě oslepit i na několik desítek minut a hluk při výbuchu trhá ušní bubínky a dezorientuje člověka tak, že neví, kde je nahoře a kde dole.

V tomto případě ale zřejmě hluk při zásahu umožnil teroristům, aby se připravili a pravděpodobně o granátech vlétnuvších do místnosti věděli. Jediná šance jak se s výbuchy vypořádat je, zakrýt si uši, otevřít ústa pro eliminaci účinku tlakové vlny a zabořit obličej se zavřenýma očima třeba do přikrývky.

Kdyby bylo po výbuších v místnosti ticho – mohli žít.Krátce po ohlušujících detonacích se však z místnosti ozvala další střelba, podle všeho z jedné zbraně. Obránce tedy zcela oprávněně očekával, že ihned po granátech dojde k vlastnímu proniknutí zasahujících mužů. Muži ze SAS vyčkali momentu, kdy terorista musel pravděpodobně vyměnit prázdný zásobník za plný, nebo se mu zbraň zasekla. Vnikli do místnosti jako vražedný had a ihned za dveřmi se rozmístili do svých pozic. Každý z nich má předem daný palebný sektor.

Speciálně vycvičení muži nikdy nedělají tu chybu, aby stříleli dlouhými a tím pádem nepřesnými dávkami mrhajícími municí a destruktivně rozpalujícími hlaveň a celý mechanizmus zbraně. Takto přehřátá zbraň se snadno zasekne. Když není k dispozici technologická možnost střelby krátkými dávkami, jako tomu bylo u zbraní které měli teroristé k dispozici, je riziko zaseknutí náboje v komoře závěru otázkou času.

Právě k tomu došlo a Habíb al Sajf se marně snažil taháním za páčku závěru své zbraně uvolnit vzpříčený náboj v komoře.

Už to nestihl…

Dávka tří devítimilimetrových kulek vypálených z HK – Mp5 jednoho ze zasahujících zakuklenců ho poslala na cestu k jeho Alláhovi.

Další dva teroristé se právě zvedali z podlahy, kam je klečící u postelí a s obličeji zabořenými do přikrývek přibily výbuchy dělobuchů. Měli tu smůlu, že už zase v rukách, kterými si ještě před několika vteřinami chránili uši, drželi své AK – 47 se sklopnými pažbami.

Ozvaly se další dvě dávky ze zbraní členů protiteroristického komanda a ,,Mrak jedna“ mohl slyšet ze své vysílačky už jen -,, první tři levá – čisto…“