• Máte nějakou svoji povídku? Pošlete ji na email newerabiz (zav) seznam.cz

Piráti – Atlantčští piráti

Je noc, když se loď, na které jsou naší hrdinové připlouvá do přístavu města Mollina. Mollina je jak název ostrovu, tak také i název přístavního města. Tento ostrov leží směrem na jihu od ostrova vězňů.Kapitán lodi Ederick propustil všechny na svobodu a to i piráta Jacka, kromě vězně Setha, které ho si vojáci ponechali.Noc byla čistá bez žádného mráčku a vlny, ty se pořád zmenšují.Když zrovna odjížděl Ederick i se zajatým vězněm Sethem, tak ten zrovna vykřikl, blíží se, jestli můžete, tak odplujte daleko na jih, tam budete v bezpečí, odplujte pryč, rok Atlla je tu…Pak už byl daleko a nešlo ho slyšet.
Co to mlel, zeptal se Markus. Ani nevím, odpověděl p.Jack. Co to říkal, že máme plout na jih, zeptala se Nataša. Nevím co to má znamenat, ale vím jedno, že máme odplout na jih, odpověděl p.Jack. Ale kam, zeptala s Max. No, pro začátek poplujeme na ostrov Poesta, ta je docela na jihu a vypadá to tam docela dobře, řekl p.Jack. Ne p.Jacku. Ty víš o co tu jde, chceš se jenom zachránit, to je to, proč chceš plout na jih, kde zřejmě budeš v bezpečí před tím, co se blíží do naších vod, ale já věřím, že jednou nebezpečí přijde i na jih a nebude už kam jít, řekl Max. Chlapče a ostatní mi přátelé, jestli chcete žít, tak plujte se mnou a já vám slíbím, že se vám nic nestane, tak co, řekl p.Jack. To víš, ale až nám řekneš, co se to vlastně blíží a pak nám vysvětlíš ještě jednu věc, řekl Max. Ale za jednou podmínkou, když vám to řeknu, tak poplujeme na jih, oplatí, řekl p.Jack. Tak tedy spusť, řekla Nataša.
To, co se teď nejspíše k nám blíží je velmi nebezpečné a postavit se tomu na odpor by stálo život. Říká se, že k nám připlouvají z dalekého severu a to zrovna v tu dobu, kdy zmizí z vod poslední vlna a moře se tak stane jednou velkou rovinou. Po těchto moří bez vln plují jejích lodě velkou rychlostí, že se jim nikdo nevyrovná, prostě a jenom po vodě kloužou.Plují co nejdále mohou a sebou si berou veškeré zlato, prostě vše, co má velkou hodnotu, dopověděl p.Jack. Co to je, zeptal se Markus. Jsou to piráti, Atlantští piráti, které nic nezastaví před tím, aby si vyzvedli svojí zlatou odměnu a k tomu je vede jejích hlavní atlantský vůdce Arrfes. Zde v těchto končinách se vracejí každých tisíc let, řekl p.Jack.
To je jako nemůžeme porazit, bojovat s nimi a zahnat je zpět, zeptala se Nataša a matka Emilie. Ne, jelikož nikdo s nimi nechce bojovat, odpověděl p.Jack. Jediné co jsem slyšel, tak se proti Atlantským pirátům postavil jeden z dávných králů jménem král Ellgo, který vládl, žil a narodil se právě na ostrově Poesta. Král Ellgo věděl, že bitvu nevyhrají a tak stihl alespoň jednu věc.Ostrov zaklel svojí kletbou proti atlantským pirátům.Dál než je tento ostrov atlantští piráti už nemohou, jelikož by se propadli do nekonečných hlubin světa.Po prohrané bitvě krále Ellga se atlantští piráti nikdy nepřiblížili až k ostrovu Poesta. Tato pověst o králi Ellgovi je stará už dva tisíce let, to byla doba rozkvětu Ellgovi velké říše, ale to už je stejnak jedno, dopověděl p.Jack.
Jak to, že zrovna teď se tu blíží, zeptal se Markus. Je zrovna rok Attla, rok, kdy připlouvají atlantští piráti, že ano zeptal se Max p.Jacka. Ano Maxi, máš pravdu, až na menší maličkost. Atlantští piráti tu budou po celí rok Atlla. Celý rok, řekl si Markus. To je teda špatný, ale velmi špatný, řekl Max. Tak a kvůli tomu poplujeme na ostrov Poesta, kde budeme celý rok a nic se nám nestane, řekl p.Jack. Jen doufám, že jednoho dne se nestane, že atlantští piráti objeví způsob, jak se prokletí ostrova Poesta zbaví a dostanou se tak po celým světě, řekl Max. P.Jack se zrovna tak divně podíval, jako by něco tušil a řekl, ne, to se také doufám nestane.
Tak tedy dobře, polujeme na jih do města Poesta, řekla Emilie a také Markus. Jak dlouho tam tedy poplujeme, zeptala se Nataša. Je to den plout na jih.
P.Jack začíná něco tušit o tom, že Max má nějaké podezření o p.Jackovi. Jakobi Max věděl že já, p.Jack vím víc, než jsem ji řekl…
Moře na severu u měst, jako je Hight Mortsen a v jeho dalekém a širokém okolí, vlny zmizeli a vítr přivál studené počasí. Par mil na severu od města Hight Morsten se zjevují obrovské bojové lodě atlantských pirátů. Je jich opravdu hodně. Na tisíc atlantských lodí, plují po rovném a hladkém moři bez vln. Jediní co odporují atlantským pirátům jsou samotní piráti, kterých je už málo, ti jediní útočí na lodě atlantských pirátů. V devadesáti osmi procentech atlantští piráti vyhrávají bitvu s normálními piráty.
Atlantští piráti berou vše zlaté, co se jim postaví do cesty a ty co odporují, tak zabijí a zničí.Až nakonec stejnak dorazili do města Hight Mortsen, kde sebrali vše zlaté a drahocenné a pak plují dále na jih, na východ a na západ…Jenomže hlavní vůdce Arrfes si to míří někam jinam…
V tom si Max náhle vzpomněl na to, co chtěl vlastně říci p.Jackovi, tu nejhlavnější věc, na kterou Max zapomněl. P.Jacku, zavolal Max. No, co si chtěl, řekl p.Jack. Pamatuješ si na ostrov vězňů? Na toho piráta Setha, který byl uvězněn uprostřed ostrova, jako nejnebezpečnější vězeň a pirát zároveň? Samozřejmě že ano, ještě mám z toho někde na hlavě bouli, řekl p.Jack. Ten klíč, kterým si otevřel tu klec, od kať si ho sebral, zeptal se Max. No, ukradl jsem ho vojákovi, který hlídal tu celu, odpověděl p.Jack. Fakt, ale žádný voják tam nebyl, od kterého by jsi sebral ty klíče, řekl Max. Tak odkaď je máš, a řekni mi pravdu.
Aha, tak tedy dobrá, řeknu ti pravdu, ale nikomu ji neříkej, kapíšto?Zeptal se p.Jack. No dobrá, odpověděl Max. Ten klíč není obyčejný klíč, jak se zdá na první pohled, řekl p.Jack. Dobrá a na druhý pohled, zeptal se Max. Je to klíč, který otevře vše. Všechny cely, zámky, skříňky atd, řekl p.Jack.,, Aha“, už vím proč si mu teda dokázal otevřít. Proto tedy plujeme na jih, řekl p.Jack. A sakra, to jsem neměl říkat, řekl si p.Jack. Cože, zeptal se Max, kvůli tomuto klíči plujeme na jih, nějaká blbost, řekl Max. ,,Ne“, kvůli atlantským pirátům co klíč potřeboval….,,Co jsi to řekl“, zeptal se Max.,, Aaa“, tohle jsem taky neměl říkat, řekl p.Jack. Tak to moment. Atlantští piráti potřebují všeotvírací klíč a to k čemu, tak to hned vyklop, řekl Max. Víš co Maxi, já ti nemusím říct vůbec nic, řekl p.Jack. Ne, tak to teda, ne..Řekneš mi vše.Proč atlantští piráti potřebují ten zvláštní klíč. Něco chtějí najít a otevřít, něco zřejmě moc cenného, co by je zřejmě dokázalo osvobodit a tak by se pak dostali do celého světa, řekl Max. Že je to tak, no. Kvůli tomu také plujeme na jih na ostrov Poesta, tam by tě atlantští piráti nemohli zajat a klíč si vzít, jelikož je to zakleté místo pro ně, řekl Max. Že mám pravdu, řekl znovu Max. Ano bohužel máš pravdu, řekl Max. Tak tohle musím říct všem, řekl Max, který odešel to říct všem. Ale říkal jsem ti, že to říkat nemáš nikomu,, zakřičel“ ještě p.Jack.
Po chvilce se všichni dostavili k p.Jackovi, který jim zamlčel některé důležité věci.Že na jih neplujeme kvůli tomu, že nás chce p.Jack zachránit, ale nýbrž kvůli tomu, že se chce p.Jack zachránit sám před smrtí. Takže ty jsi myslel jenom na to, aby ses sám zachránil, že ano, řekla Emilie. Ne to není pravda, řekl p.Jack myslel jsem i na vás, tak trochu na vás, dořekl p.Jack. To ještě není vše, řekl Max a Nataša. Ta první věc, co nevíme je to, co atlantští piráti chtějí otevřít a získat, aby se zbavili kletby ostrova Poesta, řekl Max. A ta druhá věc je to, odkaď náš pán p.Jack sebral jeho zřejmě drahocenný klíč, zeptal se Nataša. Podle toho, co jsi nám p.Jacku řekl o atlantských pirátech, tak až tak moc nebezpeční nejsou, záleží jenom jak kdy, nebo jak pro koho, že p.Jacku, řekla Nataša. Já být tebou bych klíč zahodila a plula někam pryč. Ale p.Jack se toho klíče nějak pořád drží, nechceš nám p.Jacku ještě něco říct?Zeptala se Nataša. Tak dobře, klíč jsem si půjčil před deseti lety od jednoho severského starožitníka, který patří pod vládu atlantských pirátů. Klíč jsem měl ale před pěti lety zase zpátky vrátit, ale nějak se to všechno zvrtlo. Za tu dobu jsem byl už tolikrát zatčen, ale vždycky jsem jim do pár dnu utekl pryč, ale v tu dobu jsem měl hlavu úplně někde jinde a vrátit klíč jsem tak nestihl. Starý starožitník, který mi klíč půjčil, ale varoval mě, že jestli klíč nevrátím do pěti let, tak když mě atlantští piráti najdou a zajmou, tak nejenom, že si klíč seberou zpět ke svým účelům a vůbec mě ani nezabijí, ale ještě něco horšího, po dobu tisíc let pak budu hlídat mořské podsvětí mrtvých. Nejhorší trest, co může dostat obyčejný hledaný pirát.
Kvůli tomuto pluji na jih na ostrov Poesta, abych se zachránil před dlouhým trestem. V tom ale určitě bude nějaký háček, řekl Markus. Co když pak p.Jack umře a klíč pak později atlantští piráti objeví, to pak nebude zplněn trest.Ano, také si to říkám, řekl Max. Za tím určitě něco vězí, řekla Nataša. Jak se to dá pak zjistit, co se stane s p.Jackem, zeptala se Nataša. Já vím jak to zjistit, ale už se pak nestihnu zpět vrátit na ostrov Poesta a je jisté, že potkáme atlantské piráty. Ale budeš si pak jistý, co se s tebou stane a je možnost zachránit svět, ale zatím nevím jak, řekl Max.
Tak kam máme tedy plout. Zeptal se Max. Zpět, ale trochu jiným směrem a to na severozápad, odpověděl p.Jack. Přesněji to bude kam, zeptala se Nataša. Plujeme do zátoky Mish, která leží na ostrově Mish. Tam musíme zajít za jednou osobou, řekl p.Jack. Musíme plout co nejrychleji s touhle naší lodí. Sice posádka není moc originální, sami pirát, ale ne ti nejlepší. Zatím to ještě p.Jack neví, ale v zátoce Mish ho čeká nová posádka pirátů…
Mezi tím se atlantský vůdce Arrfes každou minutou přibližuje směrem ke svému cíly, ale nemůže jej splnit až do konce, jelikož klíč, který Arrfes potřebuje, tak zrovna nemá a tak většinu svých lodí posílá k hledání p.Jacka. Arrfes už na něho z celou radosti čeká. Zrovna jeho atlantská flotila pirátů se blíží ke Zlatému ostrovu, který také z půlky vlastní Parrven, který se na tyto piráty řádně připravil a to tím, že všechny diamanty a zlato, co vytěžil rychle odnesl z tohoto ostrova na bezpečné místo na Parrvenových ostrovech.
Parrven a jeho moderní a vyspělá technika ke stavění bojových, sice dnešního pirátského typu, ale silných bojových lodí. Svojí jednu ze silnějších flotil poslal ke Zlatému ostrovu na jeho ochranu.Ale většina lidí a vojáku si více myslí, že i tak nemají proti atlantským pirátům žádnou šanci a to ještě k tomu, že se k nim blíží hlavní atlantský vůdce Arrfes se svojí mocnou atlantskou flotilou pirátů.I to má Parrven více promyšleno a Parrvenových flotil na obranu ne jenom před Parrvenovi ostrovy, ale i před celým světem má více.Další a to druhá velká flotila pluje mezi dvěma ostrovy a to ostrovem Zlatým a Parrvenovymi. Další a to už poslední největší flotila Parrvena, leží a pluje severně od Parrvenových ostrovů. Ti mají jediný úkol. Zastavit postup atlantských pirátů.
Lidé v jiných zemích, kteří už ví o odporu Parrvenových flotil a začínají věřit v návratu dějin krále Ellga. Parrven chce zřejmě opakovat bitvu a odpor proti atlantským pirátům, který se naposled odehrál před dvěma tisíci lety…
Začíná první velká námořní bitva u Zlatého ostrova. Atlantské lodě jsou i tak většími lodi a silnějšími, než má sám Parrven. Ale i to byl dobrý pokus, alespoň na zpomalení atlantských pirátů.Parrven začíná tušit, že zřejmě atlantští piráti chtějí získat zlatý důl Parrvena, který ovšem někde ukryl a zamaskoval. Bitva se nevyvíjí vůbec dobře, spíše naopak, drtivě vyhrávají atlantští piráti, kteří jsou zamaskování ve svých modrých pirátských šatech masakrují Parrvenské vojáky a lodě…
P.Jack už nemá moc času. Se svými přáteli se pomalu dostávají k ostrovu Mish a také se už blíží k zátoce Mish, která leží v nekonečné mlze. Tam v malém přístavu zakotvili a z lodi vystoupili, Max, Nataša, Markus, Emilie a p.Jack. P. Jack tu už zřejmě byl, jelikož ví, kam má jít. Po chvilce cesty se dostávají k jedné menši jeskyni do které vešli. Před jeskyni vysela černá vlajka. Před vchodem do jeskyně ležel nápis ,,effor ar arren“. Max si ho všiml, ale jelikož mu to nic neříkalo, tak šel v klidu dále. Chodba se zdála být nekonečná, až se po pár minutách chůze začal jeskyně zvětšovat a mlha zmizela a zjevili se velké dveře u kterých stáli tři piráti, kteří jim otevřeli a pustili dále.
V místnosti byl velký stůl a jedno křeslo, které leželo trochu mimo. Tam seděl jeden muž v černozlatém plášti s hůlkou v pravé ruce. Z počátku se nedělo nic, ale nakonec zatím tajemný muž řekl. ,,Vítej“ starý příteli Jacku, p.Jacku. Prostě se znali a pozdravili. To je Arren, představil p.Jack svým přátelům. ,,Arren“? zeptal se Max. Co to slovo, nebo jméno znamená, zeptal se Max. To slovo znamená v překladu pirát, odpověděl mu na to Arren. Takže tohle jsou ti naši nový a mladí piráti, zeptal se Arren.,“No,, už ano, odpověděl p.Jack. Piráti? Cože? My žádni piráti nejsme, řekl Markus a také se i divil Max s Natašou. Bohužel je to tak, jste už piráti a to kvůli věcem, co jste dělali. Vlastně jste si tento osud sami vybrali, řekl Arren. Jak to, že to ale vy tak přesně můžete vědět? Zeptala se Emilie. Jsem pirátský mág a věštec, já všechno vím a všechno znám a navíc, do této pirátské jeskyně můžou vstoupit jenom piráti, jenom piráti, dořekl Arren.
Vím proč si tu p.Jacku, řekl Arren. Tak mluv, odpověděl p.Jack. Chtěl by ses dozvědět, co by se stebou stalo, kdyby si zemřel a atlantští piráti by tě pak našli i s tím magickým klíčem, že ano, zeptal se Arren.“Tak nějak,, odpověděl p.Jack. Ano, ano p.Jacku. Vybral jsi si těžký osud se kterým si moc zahráváš, řekl Arren. P.Jacku, ty snad nikdy neumřeš. I po tvé smrti se zjeví atlantští piráti a jejích hlavní atlantský vůdce Arrfes tě znovu oživí a následně tě přenese do hlubin podsvětí, kde si odpykáš svůj dlouhý trest p.Jacku. To je ta pravda, co by se s tebou stalo po tvé krátkodobé smrti, řekl Arren. Takže p.Jacku, to, že se před atlantskými piráty ukryješ na dalekém jihu, tak to neznamená, že nikdy si trest neodpracuješ. Je jenom jedno řešení, jak se zbavit toho, co tě p.Jacku čeká, řekl Arren. „A jaké“, zeptal se p.Jack. To co tě čeká lze zrušit tím, že vládce atlantským pirátů musí padnout a jeho říše tak možná jednou pro vždy zmizí v temných hlubinách moře, řekl Arren. Bojovat proti atlantským pirátům, zeptal se Max. To je přece nemožné, když nikdo nikdy nad nimi nevyhrál, řekl Max. A to ti řekl kdo, zeptal se Arren.“P.Jack“, odpověděl Max. Tak to jsem si mohl myslet, řekl Arren. To co vám p.Jack řekl, tak to není pravda. Jednou byly atlantští piráti poraženy, je to ale už strašně hodně dlouho a to hodně dlouho, řekl Arren. Je to tomu už pět tisíc let na zpět. Kdysi dávno proti atlantským pirátům bojoval jeden mocný pirát, který kdysi vládl ve svých dalekých jižních pirátských vod. Vystupoval pod jménem jako pirát Sarr. Někteří staří piráte ho znají ještě pod jiným jménem, že ano p.Jacku. „Ty ho znáš také“, zeptala se Nataša. Tak trochu, odpověděl p.Jack. Jmenoval se Tronzi Valhend, dořekl Arren. Tronzi, zalekl se Markus. Ten ale přece před tolika tisíci lety ještě nemohl existovat, řekl Max. To není možný, řekl Max. „Ale je“, řekl Arren. Tronzi se narodil už před pěti tisíci lety v temných pirátských vodách, jako vládce pirátů v jižních vodách. Svět se mu nějak zalíbil a požádal jednoho mága, aby mu zajistil nesmrtelnost. Po dlouhých a dlouhých letech pak přišel ke svému trojzubci, to už však znáte, řekl Arren. Kdo byl ten mág, co mu dal tu nesmrtelnost, to neměl dělat, vždyť se stal temným pirátem vod a málem ovládl celý svět, řekl Max. To jsem byl já, řekl Arren. V té době ještě Tronzi nebyl tak krutý, řekl Arren.
To je nějak všechno zamotané a propletené, tak to už mi je jedno, řekl Max. Teď ale to, jak chcete porazit atlantské piráty, zeptal se Max. Mě se nějak moc do toho nechce, řekl p.Jack, ale jak myslíte, v temných vodách se mi moc nelíbí, řekl p.Jack. Zbývá ještě jedna nezodpovězená otázka a to, co atlantští piráte chtějí a kde to je vůbec ukryto, zeptal se Max. To, po čem atlantští piráte touží a potřebují, je největší ukryté zlato a diamantů. Je to vlastně takový jejích poklad pokladů, který je ukryt na Parrvenových ostrovech, ty však také znáte, řekl Arren. Parrvenovy ostrovy, sídlo bývalého zloděje a vraha, řekl Max. Slyšela jsem, že to jsou jedno z nejvyspělejších ostrovů a města, co tam Parrven staví, tak jsou opravdu krásné a obrovské, řekla Nataša. Takže musíme plout na Parrvenovi ostrovy, řekl Max…
Atlantští piráti s vůdcem Arrfesem obsadili Zlatý ostrov a plují dále směrem na jih a to k Parrvenovým ostrovům, kde je ukryt velký poklad všech pokladů, který atlantské piráty zbaví kletby a dostanou se dále, na samí jih světa. To by pak znamenalo jisté výhody pro atlantské piráty. Kdyby prolomili kletbu, tak by se do těchto vod vraceli už každých dvě stě padesát let. V tom se před atlantskou flotilou objevuje další odpor Parrvenských flotil. Začíná tedy další velká bitva.
Severská města, jako jsou Hait Moss, nebo Hight Mortsen, tak jsou obsazeny atlantskými piráty, kteří tam rabují a berou vše cenné a hlavně zlaté věci. Severní strana tohoto světa upadá do velkého a chladného šera, pod nadvládou atlantských pirátů.
Další odpor proti atlantským pirátům se z počátku vyvíjel dobře, ale zase po několika minutách se to zase začalo špatně vyvíjet a velký nátlak atlantských pirátů byl vidět. Jejích lodní děla, byly opravdu silné a měli jich o něco více. Po desítkách minutách drastické bitvy se malý zbytek Parrvenských lodí vrací k Parrvenským ostrovům a to se připojí k hlavní flotile. Tam se rozhodne ve velké bitvě o tom, co se stane s tímto světem a světem atlantských pirátů…
Zpět k naším hrdinům. V jeskyni se začínají bavit o tom, že s čím do bitvy půjdou, zeptal se p.Jack. Čekal jsem, kdy se na to někdo zeptá, řekl Arren. Zpočátku jsem také přemýšlel nad touhle otázkou, kterou jsem nakonec vyřešil, řekl Arren. Na této schůzce nejme sami, řekl Arren. Tato schůze byla předpovídána už desítky let dopředu a to, že se tu sejdou tři pirátští kapitáni tří pirátských zemí.
Tohle je první kapitán a vládce ze západní říše pirátů jménem kapitán Dassy, který zrovna vkročil do místnosti a pozdravil se s Arrenem. „P.Jack“, dlouho jsem tě nevyděl, řekl Kapitán Dassy, naposledy, jště jak si byl v plínkách, dořekl kapitán Dassy. „Pousmál se“ p.Jack. Další je druhý kapitán a vládce z jižní říše jménem kapitán Jorrl, který taktéž zrovna vstoupil do místnosti a usadil se ke stolu naproti kapitána Dassyho, kterého také velmi dobře znal. Tak a třetím a posledním vládcem a kapitánem je kdo, zeptal se Markus. „To vy také nevíte“? Zeptal se Arren. Ale, ale p.Jacku, hodně jsi jim zatajil, že je to tak, zeptal se mág Arren. „Moc věcí ne“, odpověděl p.Jack. Posledním kapitánem a vládcem je právě sám p.Jack, který jak vidíte, si ještě snad nikdy nesehnal pořádnou posádku, řekl Arren. „Jednou ale ano“, odpověděl p.Jack. A kde ji máš, dodal kapitán Jorrl, který se tomu zasmál. Někde jsem ji zřejmě určitě nechal, odpověděl p.Jack. Teď jme všichni a můžeme vyrazit, je právě ten nejvhodnější čas. A kde jsou ostatní vládci a kapitáni. Přece zbývá ještě celá východní strana světa, „ne snad“? Zeptal se Max. Ano, to máš pravdu, piráti tam jsou, ale z východních končinách nikdo nepřipluje, řekl Arren. A proč, zeptal se Max. To je na dlouho, odpověděl Arren. V této bitvě jsme bohužel jenom my, řekl Arren a šli. Touhle dobou se zrovna objevují na obzoru před Parrvenovymi ostrovy obávaní atlantští piráti. Bitva tak tedy začíná.
Kde mám, ale posádku, zeptal se p.Jack. O tu jsem se ti už postaral, řekl Arren, když se zrovna dostávají zpět do přístavu. Tam už čeká přímo originální silná posádka, kteří budou poslouchat vládce a kapitána p.Jacka…
Po pár minutách se dostávají z přístavu na širé moře, kde zrovna uvidí p.Jack, Max a ostatní dvě velké pirátské flotily, které patří kapitánu Dassymu a kapitánu Jorrlovi. Plujeme směrem na sever k Parrvenovým ostrovům, kde se srazíme s atlantskými piráty…
Magický a všeotvírací klíč raději p.Jack ponechal v zátoce Mish, který hlídá mág Arren.
Bitva u Parrvenových ostrovů je velmi vyrovnaná, jelikož Parrven také používá svých silných děl ve velkém přístavu a na ostrově. Tam také čeká spousta dobře vycvičených vojáků, aby zastavili postup atlantských pirátů do vnitra ostrova.Bitva se pak najednou začala hroutit a atlantští piráti začínají vyhrávat poslední atlantskou bitvu. Parrven si tak začíná myslet, že už to je jeho konec, konec všeho, co tu kdy vytěžil a objevil.
Když v tom se úzkým průlivem mezi dvěma Parrvenovymi ostrovy začínají objevovat stovky a stovky pirátských lodí. To byla právě velká flotila kapitána Dasse. Druhý kapitán pluje s p.Jackem z východu, tak chtějí překvapit atlantské piráty. Nová naděje pro lidstvo přichází. Na pomoc přichází piráti, od kterých to Parrven a ostatní vůbec nečekali.
Kapitán Dass útočí s plnou sílou na atlantské piráty a pomalu i do nich začíná narážet a potápět k zemi. Pak přišel útok na atlantské piráty s východu. Děla pirátských lodí kapitána Jorrla a kapitána p.Jacka narážejí do atlantských lodí a pomalu je začínají ničit. Bitva se vyvíjela velmi dobře, až do doby, kdy ze severu a z východu začali připlouvat další tisíce atlantských lodí. To byl až teď konec. Tak a co budeme dělat teď, zeptal se Markus. Teď by se nám hodila další dobrá pomoc, teď nás měli zachránit východní piráti, dořekl Markus. Ale nikdo nepřipluje, řekl Max. Jenom p.Jack teď tuší a také možná ví, co mají udělat. P.Jack se musí utkat s vládcem atlantských pirátů a to se samotným Arrfesem. P.Jack tedy se svou lodí pluje rychle za hlavní lodí atlantských pirátů. Přímo pluje na Arrfese, který vidí p.Jacka a nařídí pálit po jeho lodi lodními děly.
Začíná tedy dělová přestřelka mezi Arrfesovou lodí a lodí p.Jacka. Poslední naději, jak se zbavit atlantských pirátů je to, že se podaří zničit Arrfese. P.Jack se rozhodl narazit se svojí lodi přímo do lodi Arrfese a to čelním nárazem. O by pak způsobili více škod na lodi Arrfese. Když se k ním přiblížili na vhodnou vzdálenost, tak se začali se na lanech zhoupavat na lodě. Bitva meče na meče začala. Po pár vteřinách ale Jackova loď srazila s lodí Arrfese. Arrfes se tedy pořádně rozzuřil. Arrfes si ale myslí, že má p.Jack pořád u sebe ten klíč, co zrovna Arrfes potřebuje ke zbavení kletby jednou pro vždy. P.Jack si Arrfese sám osobně našel a vyzval ho k boji. V tom mu dál Arrfes nabídku, že když mu p.Jack klíč zpět vrátí, tak ho nechá být na pokoji. Jenomže na to p.Jack odpověděl. „Někde jsem ten klíč zapomněl“, ale nevím kde, odpověděl p.Jack. Tohle teda Arrfese rozzuřilo vytáhl meč a začal bojovat s p.Jackem, jak si to také sám přál. Zápas mezi nimi je velmi vyrovnaný, kdežto byitva mezi loděmi vypadá velmi špatně. Atlantští piráti se probojovali až k ostrovu, na který se velmi rychle vylodili a zaútočili na něj.
P.Jackovi se ale v bitvě proti Arrfesovi začalo velmi dobře dařit, až nakonec p.Jack sám probodl Arrfese a to přímo do srdce. Ale ne, řekl Arrfes. Ty to ještě nevíš. Mě tak nikdo lehce nedokáže zastavit, řekl Arrfes a svým mečem zabodl do Jackova ramena, který následně rychle spadl k zemi. „Jsem tak trochu nesmrtelný“, jak sis již všimnul, řekl Arrfes. To vidím, odpověděl p.Jack. Max, Nataša a ostatní to viděli a lekli se, co se stalo p.Jackovi. jak to, že Arrfes není mrtvý, řekl si Max.Na pomoc p.Jackovi však rychle přiběhl a to nečekaně Markus, který nenápadně svým mečem probodl druhou ranou zezadu a Arrfese probodl skrz na skrz těla. Vy si nedáte pokoj, řekl Arrfes, žádná vaše zbraň mě nemůže zabít, řekl Arrfes, který pak vytáhl Markusuv meč ze svého těla a zahodil ho pryč a Markuse pak pohodil k zemi, kde se Markus uhodil těžce do hlavy a upadl do bezvědomí. Z hlavy Markuse pak začal téci krev. V tom na Arrfesovu loď vkročil také Jorrl, který se utkal s Arrfesem.
To nemá cenu, vraťte mi můj klíč a já vás pak nechám žít, řekl Arrfes, který bojoval s Jorrlem. Toho ale po pár minutách Arrfes těžce zranil svým mečem a Jorrl padá k zemi. „Né“! Vykřikl p.Jack a svojí dýku hodil po Arrfesovi, ten ji bohužel chytil do své ruky a pak ji schválně hodil po Nataše. Dýka zasáhla Natašu do pravé nohy a tak spadla na zem ve velkých bolestí. Emilie, její matka rychle k ní přibíhá a ošetřuje ji nohu. „Neboj, to bude pořádku“, utišovala Emilie Natašu.
V tom se ale Max vytratil a schoval se nenápadně za Arrfese. V hodném okamžiku Max skáče na Arrfese a povaluješ k zemi. Maxe ale ještě stihne od sebe odtrhnout a zbavit se ho. Arrfes si ale nevšiml, že mu vypadla jeho atlantická chladná dýka, která teď leží u hlavy Markuse, který se zrovna pomalu probouzí. Všimne si pak dýky a v tom si vzpomněl na Arrfese, že „žádná lidská zbraň ho nemůže zabít“. To je ono, řekl si Markus.
Arrfes zrovna vstává ze země a jde přímo k p.Jackovi i se svým mečem. Tak kde je, ptá se Arrfes p.Jacka. Někde ukryty? Odpoví p.Jack a čeká na už jenom na smrt. Když p.Jack vidí jak na zemi leží těžce zraněný Jorrl, tak to už nemá smyls s atlantskými piráty dále bojovat. „Bitvu jsme prohráli“, řekl p.Jack . Ještě ne, odpoví už na nohou Markus, který v ruce držel Arrfesovu dýku, kterou pak ze zadu zapíchl Arrfesovi do zad na místo, kde má srdce. Už jsem to tu dvakrát opakoval, žádná lidská zbraň…nedořekl Arrfes a už ho přerušil Markus. „Jenomže tohle není lidská zbraň, ale zbraň tvoje Arrfesi“, řekl Markus. Co že, odpověděl Arrfes. Jak je to možný. Arrfes padá na kolena. Cítím chlad a teplo, říká si Arrfes. A v tom dopadá pak k zemi už mrtev.
Z ničeho nic, najednou přestali atlantští piráti bojovat a jejích lodě se zastavili. Atlantští piráti z ničeho nic pak zmizeli v chladné mlze a jejích lodě až na Arrfesovu loď se velmi rychle potopili ke dnu do temných hlubin moře.
Co se stalo, zeptal se Max. Porazili jsme je, odpověděl zraněný p.Jack. „On to dokázal“, řekl si vládce a kapitán Dassy. V tom se pak začali všichni piráti a vojáci radovat i samotný a šťastný Parrven. Ještě že nám na pomoc připluli piráti, co bychom bez nich dělali, řekl Parrven. Ostatní piráti pak ačali po bitvě odplouvat zpět, do svých vod a končin, až na p.Jacka a s jeho přáteli.
Tak a co teď, zeptal se Max a Nataša. Vrátíme se zpět do Hight Mortsen, řekla Emilia. „Dobrý nápad“, dodal Marcus. A co ty, p.Jacku, co budeš dělat ty, zeptal se ho Max. Zase nám někam odpluješ, co? Zeptal se ho Max. Přece si vládce, kapitán a pirát Jack, který vládne v těchto středomořích. Uvidíme se ještě někdy, zeptal se p.Jacka Max. Možná že ano, ale kdo ví. Přece, stejnak tady nemůžu zůstat, ani se moc pohybovat v těchto mořích. Jsem přece hledaný pirát a takový, jako je nevím kdo, by mě mohl zatknout a já bych…dořekl p.Jack. Se svým klíčem bys zase utekl a pořád dokolečka, to už známe, řekla Nataša…
O den později. Max, Nataša a ostatní jsou na cestě zpět do Hight Mortsen. P.Jack je zrovna se svojí posádkou zpět v zátoce Mish. Tam se p.Jack vrátil zpět pro svůj klíč. Tak kam popluješ a co budeš dělat, zeptal se p.Jacka Arren. Ještě nevím, ale vím, kde prodávají dobré víno, řekl p.Jack. Aha, odpověděl Arren. Tak to jo, řekl Arren, šel bych s tebou, ale víš jak, mám ještě dost práce, řekl Arren. P.Jack se pak rozloučil s Arrenem a nastupuje na svojí loď ke své nové posádce. Tak kam to bude, zeptal se kormidelník. Na Ferryte, odpověděl p.Jack. Na Ferryte? Zeptal se kormidelník Tarret. Ano, tam, odpověděl p.Jack…