• Máte nějakou svoji povídku? Pošlete ji na email newerabiz (zav) seznam.cz

Pastýřka 4

autor: Bobesh

„Elita padlých andělů? Co to má být?“ „Už jsi někdy viděla anděla s černými vlasy?? Nejsme padlí andělé, ale andělé, kteří provedli něco…zlého. A tak jsme byli vyhoštěni z ráje. Nežijeme tedy v nebi, ale v pouštích. Ve stínu jakékoliv věci na poušti nás můžeš najít. Ale jak jsme vytvořili náš „spolek“, tak si nás nebe začalo všímat, a když potřebuje pomoct, tak nás povolá. Jsme silnější než normální andělé. Máme trénink, sílu a strategičnost. Proto jsem se ti zjevil zrovna já.“ „A jak si říkal, že jenom já vás můžu vidět….co to znamená?“ „Momentálně vedeme bitvy s klanem Zvrácených Ifrítek. Normálně to jsou ochranní tvorové, ale ďábel si je získává na svou stranu. A je jich pořád víc a víc. Lidé je zobrazují jako velký černý mrak…je to takové Maskování. Úplně se změnily. Měl jsem mezi nimi spoustu kamarádek. A taky jsem mezi nimi našel lásku….“ odmlčel se a koukal do země. Začaly na ní kapat černé kapky. Slzy. „A…a co moji rodiče?“ zeptala se Amy, aby řeč nestála. „Jo, no vidíš, na to bych málem zapomněl.“ ještě pořád měl hlavu sklopenou. „Tvé rodiče unesl nový druh bojových včel. Vytvořily je Ifrítky. Teda ty zvrácené Ifrítky. Jsou větší než lidi, mnohokrát silnější a když to dají žihadlo, neumřou. Žihadla mají dvě. Jedno na omráčení a jedno na zabití.“ „A kde sídlí?“ „To se ještě neví. Ale pracujeme na tom.“ po místnosti se rozhostilo ticho.

Amy otevírala pusu, že Terrovi položí další otázku, ale ten jí naznačil, ať je zticha. Lehl si na zem a naznačil Amy, ať udělá to samé. Nebyl to pro ni problém-už jí nic nebolelo. Terr vytáhl z kapsy zrcátko a nastavil ho k oknu. Amy se úplně zastavil dech. Když si vzpomněla, co jí minule zrcátko ukázalo, začalo jí píchat mezi lopatkami. Ale podívala se do něj. Viděla dvě tenoučká těla bez očí a s komářími křídly. K oknu byli přitisknutí přísavkovitými prstíčky. „To jsou Kalofíni. ty prsty jsou jakoby jejich zorné pole. Nás ale nevidí. Ale můžou nás slyšet.“ Když prstíčky odlepili, Terr chytil Amy za ruku a běželi do jejího pokoje. Amy zamkla a Terr otevřel okno. „Tak pojď!“ Zavolal na Amy tiše. Amy se rozeběhla k němu rozeběhla, ale v půlce pokoje jí na záda skočil jeden Kalofín a oknem ji odnesl pryč. Byl přisátý ke stropu. Amy křičela jako o život a Terr se okamžitě rozletěl za Kalofínem. Měl Amy v podpaží, takže Amy na Terra viděla. Naznačil jí, ať se nehýbe a ať na chvíli zadrží dech, že by ji měl Kalofín pustit. Amy udělala, co jí Terr poradil, ale Kalofín se naopak krákavě zasmál a ještě zrychlil. Terr mu nestačil.