• Máte nějakou svoji povídku? Pošlete ji na email newerabiz (zav) seznam.cz

Loutky – 13

autor: Strakatý pes

„Tak já teda půjdu, mějte se…“, zahuhlal Štěpán a v mžiku byl pryč.
„Co je mu?“, vykulila oči Míša.
„Ále… to je nadlouho…“, protočil jsem oči v sloup.
„Vydrž chvíli…“, řekla a poodešla k jinému zákazníkovi, který vypadal šíleně vyčerpaně. Nějaká z našich mu asi dala zabrat, pomyslel jsem si a asi se hodně divně zaksichtil, protože se předemnou ozvalo : „Zdravím.“
„Čau July“, odpověděl jsem.
„S Tebou… tu není Štěpán?“
„Ne, před chvílí odešel.“
„To je dobře.“, zašeptala a zjevně se jí ulevilo.
“Dobře? Podívej, ten je z Tebe úplně mimo v poslední době.“
„Pokud by bylo na mně, tak už ho nepotřebuju vůbec vidět.“, usmála se.
„Aha, takže slečna je mrcha.“, usmál jsem se zase já.
„Proč mrcha, prostě jsem si potřebovala na jednu noc užít, no. Víš jak dlouho jsem to neměla?“
„Ne, to nevím. Ale nemusela sis vybrat zrovna jeho. Já s ním pra-cu-ju, víš? To je hrozný ty jeho nálady někdy“, dodal jsem.
Odpovědí mi bylo dlouhé protáhlé zamručení.
„Mimochodem – Ty a Míša se znáte?“
„Mno, jo. Známe.“
„Je to docela fajn holka. Semtam jí něco v souvislosti s nějakým „Bowem“ ujede. Neznáš ho náhodou?“, rýpla si.
„Ne, o tom jsem v životě neslyšel. To bude nějaký jouza. Ne?“
„Ale jo. Nafukanej flegmatik, hroznej sobec a idiot.“, řekla, přičemž si důležitě položila ukazováček ke rtům.
„Jo, tak o tom jsem asi někdy slyšel. Kdy končíš?“
„Za deset minut.“
„Odmítneš pozvání na skleničku?“
„A kampak? K němu domů?“
„Jo, k němu domů. Rád by Ti ukázal, jak hrozně sobeckej je…“
„Tak chvíli počkej…“, olízla si prst a naklonila se ke mně přes barový pult. „… jen si sbalím věci…“