• Máte nějakou svoji povídku? Pošlete ji na email newerabiz (zav) seznam.cz

Tanec

Autor: Javorinka

Jednou se studentka zeptala svého učitele tance co to vlastně je tanec.A ten jí odpověděl:
,,Je těžké říct ti co je tanec,protože má tolik podob…Je těžké ti říct co je tanec,protože možná i ty si myslíš,že to je jen pohyb do rytmu hudby.A však to není pravda.Tanec je něco,co musí vycházet z tvého srdce..Není to řeč těla.Je to řeč duše.Nesmíš se zastavit před překážkou pokut chceš nechat svou duši promluvit.“
Odmlčel se a čekal na pohrdavý pohled…V očích studentky ale zahlídl zvědavost a možná i náznak pochopení…,,Povídejte dál“vyzvala ho,,Co je ještě tanec??“
Učitel se nadechl ale nezačal mluvit o tom co je tanec.Šel ke studence,postavil ji před stěnu se zrcadlem a řekl,,Zavři oči.Pokut chceš tančit,nesmí tě zajímat co děláš,musí tě zajímat jen řeč hudby“.Studentka se na něj podívala očima ve kterých byl údiv a zmatenost.Když ale zahlédla pohled učitele,postavila se před zrcadlo a zavřela oči.A učitel šel a zapnul rádio.Dal ho na minimum,tak že sám sotva slyšel noty a chvílemi nevěděl v které části skladby je i když jí znal.A povídal dál:,,Slyšíš tu hudbu?“zeptal se ale studentka jen stála.Pochopil,že neslyší ani jeden ton a proto pokračoval:,,Hudba není jen to co slyší tvé ucho,hudba je i to co cítí tvé tělo.Nespoléhej se na jeden smysl,ale začni poslouchat celým tělem:prsty…rty…začni poslouchat vším co máš,jen ušima ne.“Studentka svraštila obočí,protože stále nic neslyšela.Učitel si toho všiml a povídal dál:,,Nedívej se na tanec jako na něco co se naučíš přesně…Tanec je něco co nespoutáš a když se o to budeš snažit,nikdy nedosáhneš toho po čem toužíš.Tanec je cit.Hluboký cit který je v tobě.Zaposlouchej se a on ti pošeptá melodii a tvé pohyby budou úplně jiné.Ptáš se mě co je tanec a já ti odpovídám:Tanec je jako nepatrný větřík když je nesnesitelné vedro…Skoro ho necítíš ale přesto poznáš že tam je a v tu chvíli ti je lépe než kdykoliv jindy…Tanec je něco nádherného co téměř nevnímáš.Pravá krása tance je v tobě.Může ti být jedno že se ti lidé smějou…Tanec není v tom,že děláš stejné kroky jako jiní.Tanec je v tom,že máš kroky své…“Najednou přestal mluvit,protože studentka která do ted stála bez hnutí najednou zvedla obočí a napnula každý sval na svém těle.Na tváři učitele se objevil slabí úsměv.Uvědomil si,že zaslechla hudbu z rádia.Zašel k ní a uchopil jí zezadu za ruce.Cítil jak se studentka uvolnila a když ji zvedl ruku do vzduchu a druhou li dal na břicho,pocítil že stačí jen málo aby se roztančila po místnosti.Došel k rádiu a hudbu dal víc nahlas.Ne však moc jen tak,aby i on zaslechl to,co neslyšel tak dlouho.Studentka popuzena hudbou se pomalu ale velmi elegantně zatočila a začala tančit.Oči měla stále zavřené a nechtěla je otevřít..Vnímala jen hudbu a hlas uvnitř sebe,který jí říkal co má dělat.Tančila překrásně a i když se neviděla v zrcadle,věděla přesně jak vypadali jednotlivé figury v jejím tanci.Učitel se ted velmi šťastně usmíval,protože pochopil,že tato studentka poznala pro co chce žít…Pomalu odešel a nechal ji tančit.Když konečně dohrála skladba,studentka ještě chvíli tančila jako kdyby hudba hrála dál.Najednou se ale zastavila a prudce oddychovala.Za celý její tanec nebyla vidět ani známka únavy nebo,že by snad nemohla dýchat,přesto ale ted lapala po dechu jako kdyby už delší dobu ze sebe vydávala poslední síly.Ohlídla se,ale její učitel zde nebyl…Věděla že toho člověka,který jí vysvětlil co je tanec už nikdy neuvidí,protože už nikdy nepůjde na hodiny tance.Našla to co hledala.Našla souhru svého těla s hudbou a věděla,že už by neměla co objevovat.Vzala své věci a odešla.Příští týden vešel učitel mezi své taneční žáky a řekl jim:,,Neptejte se mě co je tanec,protože pokut alepson trochu netušíte co to je,je zbytečné sem chodit.Tanec je ve vás a vy ho musíte najít.Hledejte sami v sobě a najdete ho.Všimli jste si jistě že zde chybí jedna studentka…Včera jsem se dozvěděl že se odhlásila z mého kurzu.Pocítil jsem zklamání a však i radost,protože ona už ví co tanec je a pochopila jeho podstatu.Já ale věřím i ve vás a i vím že každou další hodinu bude váš pohyb originálnější a nádhernější než hodinu předešlou.To ale musíte zvládnout sami,takže vás prosím aby jste šli tančit tak jako kdyby to byla jediná věc ve vašem životě.To je totiž cesta k dokonalosti.“Učitel se pousmál na své žáky,kteří se rozešli po místnosti a začali tančit.Věděl že tanci jeho bývalé studentky se to nevyrovná,přesto ovšem tušil,že oni mají větší šanci tančit na podiu,než ona.Protože jen málo lidí pozná skutečně upřímný tanec.A věděl že jeho studentka nejspíš žádného takového člověka nenajde.Nakonec vstal,došel k rádiu a postil si nádhernou skladbu.Zaposlouchal se do houslí a usmál se.Tanec byl jeho život a on věděl,že lepší život mít nemohl.