• Máte nějakou svoji povídku? Pošlete ji na email newerabiz (zav) seznam.cz

Když dívenky tančí

Autor: richaro
Dívenky tančí. Dívenky skotačí. Dívenky poskakují, skoro se čertí. Hraje se bigbít. Živě, přitom mile, lidsky. Ta píseň je legendární. „Motýlí hra, při níž se tančí valčík“, se nese třetí stodolou proslulého Vesnického klubu. Dívenky jsou u vytržení, krása na ně pohledět. Obě jsou menšího vzrůstu, obě jsou štramácky oblečené. Jedna je štíhlá, opravdu nádherná. Druhá má širší boky, celkově jí do vínku nebylo přidáno tolik krásy, ale za to z ní crší úsměv za úsměvem. Ruce jim létají kolem hlavy a točí se ze strany na stranu v rytmu, který udává bubeník. Dívky si tančí pro sebe.
Opodál stojí pán. Pán je cyklista. Na první pohled je jasné, že se jedná o muže postaršího, který se ve svých doznívajících středních letech rozhodl něco dělat pro své zdraví. Na hlavě má sluneční brýle, oblečen je do klasického, barevného, cyklistického dresu. Elastické černé šortky pevně obepínají jeho ohanbí. Bílé ponožky, které stoupají ze sportovní obuvi, sahají nad kotníky, kde je ukončují dva červené pruhy. Pán drží v ruce půllitr piva. Jeho zrak přejíždí celou stodolu, dívá se nejprve na sedící obecenstvo, poté na tančící páry, až se jeho zrak zastaví u tančících dívek. Není divu, že nádherný skotačivý tanec dívek probudí v postarším cyklistovi pud lovce. Pud lovce, který před sebou vidí mladý, krásný, čerstvý, a pružný úlovek, s kterým si ve své fantazii plánuje pohrávat celou noc. Možná mu přijde tanec dívek koketní. Teď je na řadě sebrat veškeré své síly, veškerou svou odvahu a vyrazit. Pánovi se v mysli rodí první slova, kterými by jednu z dívek mohl oslovit. Cítí tlak v hrudi, ale touha je silnější. Odvahu má posilněnou nemalým množstvím alkoholu, proto mu netrvá dlouho rozhodnout se k útoku. Uvědomuje si též, že hudba už nebude hrát dlouho, jelikož z úst zpěváka zní texty těch nejznámějších písní a hitů. „Valčík s Matildou, valčík s Matildou, tancujem valčík, Matilda a já“, blíží se konec koncertu. Cyklista ví, že musí. Dívenky by se po skončení ztratili nenávratně v davu.
Atak! Pán vychází směrem k dívenkám. Dívenky si jej nejprve nevšimnou, ale už je u nich tak blízko, že jim jeho přítomnost nemůže ujít. K oslovení si cyklista vybírá dívku s širší pánví. Třeba si na tu krásnější přeci jen netroufá. Nebo se mu kypřejší tvary zamlouvají více? Sklání se k dívce a něco jí říká. Je možné, že začíná slovy: „Nechci Vás madam rušit, ale musel jsem přijít teď, jinak by jste se mi ztratila. Rád bych Vás pozval po koncertě na menší drink.“ Jsou tu ovšem okolnosti, podle kterých se lze domnívat, že na to šel pán poněkud neobratně. Oslovit děvče, uprostřed plného tanečního parketu a držet u toho v ruce půllitr piva není příliš šťastný nápad. I podle toho, jak se dívka tváří po prvním „nájezdu rytíře“, lze předpokládat, že cyklista zvolil spíše slova taková: „Ahoj, jak je?“ „Dobře.“ „Jak se jmenujete?“ „Proč?“ „Se mi líbíte.“ Promiň, tančím teď s kamarádkou.“ Pán couvá. První útok byl odražen. Ale nevzdává se. Nevrací se úplně zpět, na místo startu. Zůstává stát uprostřed parketu a opět sbírá odvahu. V mysli se mu honí páté přes deváté. „Jaké by to bylo, kdyby ten můj nudný život spestřilo něco tak krásného a mladého. Sakra je to tak na dosah. Pil bych nejdražší víno tohoto podniku přímo z tvé kůže malá.“ Pohledem kontroluje, zda ho myšlenky nevzrušili natolik, aby to nebylo patrné na elastických šortkách. Ne, je to v pořádku. Trvá to jen pár vteřin a jde znovu na věc.
Druhý atak! Pár kroků s půllitrem v ruce směrem k dívkám. Opět několik slov k dívence s většímy vnady. Ale co je?! Co se to děje?! Krásnější dívenka zvýší svou rozvernost v tanci natolik, že k tomuto křepčení strhne i svou kamarádku, která proto cyklistu ignoruje. Pán zůstává stát jako opařený, jako kůl v plotě, zaražený vedle tančících dívek, které v něm probouzejí tak velkou touhu. Už chápe co se stalo, už ví v jaké je situaci. Dívenky byly domluvené jak se ho zbavit a tak to také provedly. Cyklista se cítí trapně. Je mu jasné, že ho dívky vidí jako starého dotěrného slizkého baliče. Neúspěšného lovce! Odchází. Půllitr pokládá na nejbližší stůl a poražen odchází.
Je docela možné, že v tuto chvíli myslí na svou ženu. Asi se k ní dnes bude rád vracet. Těší se, až se probudí a dnešní večer si bude pamatovat jen jako zlý sen, který se mu zdál někdy k ránu. Zapojí se do svého života, každodenního koloběhu a bude se takovýmto výpadkům vyhýbat. Bude se jim vyhýbat do té doby, než ho opět něco naladí, nastartuje, podpoří a vzruší natolik, že se opět odváží. Protože na koncertě, po jeho odchodu, dívenky dále tančili. Dívenky skotačily. Dívenky poskakovaly, skoro se čertily. Hrál se bigbít. Dívenky byly u vytržení, krása na ně pohledět.